Sportujete kvůli nadváze – tak proč váha neklesá?
Máte alergii – proč se vám nedaří zbavit se jí?
Nosíte v kapse neustále kapesník kvůli vašemu zahlenění?
Proč si vás chřipka obvykle najde mezi prvními?
Proč máte bolavé klouby a kvůli tomu pokulháváte?
Vlastně… nepobolívá vás náhodou kdeco?
Proč chodíte s narůstajícím věkem k vašemu lékaři stále častěji?
Všimli jste si ale, že ten lékař mívá stejné nemoci jako vy?
Musíte ráno startovat své tělo kávou?
Proč vám řídnou kosti, i když vypijete litry mléka?
Proč pomalu ztrácíte tu skvělou vitalitu z dětství?
Proč býváte po obědě, který vám měl dát energii, naopak ospalí a unavení?
Saháte několikrát za den pro léky, které pravidelně užíváte?
Život běží, chodíte do práce, bavíte se – a najednou zjišťujete, že přestáváte stačit s dechem,
postupně nestačíte svým dětem a přestáváte stačit i vnoučatům?
Blíží se padesátka a začínáte se bát, že přijdete o zaměstnání,
protože se na vás v práci tlačí mladší a vy jim přestáváte stačit?

Nejste v tom sami.
Přesně takové pocity zažívají tisíce lidí po celé zemi. 
Úplně vám rozumím.

A ještě jednu otázku mám:
Přejete si v blízké budoucnosti omládnout?

Nejsem doktor. Nejsem MUDr.
Právě proto vám náš dialog pomůže.

Protože:
– každý jsme jiný
– každý za sebou máme jinou cestu
– každý žijeme v jiných podmínkách
– každý máme jiné představy o svém životě

Jenže doktoři tohle nerozlišují. 🙁

Doktoři dodržují dané postupy, aniž by rozlišovali, že jedna a tatáž nemoc u dvou lidí má dvě odlišné příčiny.
Tatáž nemoc u dvou lidí vyžaduje dva rozdílné postupy řešení.

Oběma ale doktor naordinuje stejnou léčbu.
Bude to fungovat?

Ubývá lidí v čekárnách doktorů?
Ubývá pacientů ležících v nemocnicích?

Úkolem dnešních doktorů je udržovat nemocné v nemocnici
(nemocný člověk je pro ně zdrojem příjmů, uzdravený ne).

Jestliže neměníme nic na vstupu,
nezmění se nic ani na výstupu.

Jestliže tedy neřešíte konkrétně váš jedinečný životní styl,
nezmění se ani jeho výsledky.

Jestliže máte stále stejnou stravu, zvyky, vztahy, mentální nastavení, pracovní vytížení…,
pak nemůžete doufat, že se nemoci nebudou vracet.
Jediným řešením je změnit právě ten starý způsob života – a to navždy.

Lékaři často radí, ať pacient dělá všechno stejně jako doposud. 
Pak je jisté, že pacienti se jim vrátí.
To je důvod, proč se lidem nemoci stále vracejí.
Lékaři nejsou takřka vůbec školeni v oblasti výživy, důležitosti vitaminů
a stopových prvků.

Zdravý životní styl je nejen moje velké hobby,ale velmi vážně a intenzivně jej už roky studuji a aplikuji.
V uplynulých letech jsem absolvoval řadu vzdělávacích akcí, pokusím se na ně vzpomenout… 
byly to relevantní kurzy a semináře jako:

Fitplan (kurz o zdravém životním stylu a hubnutí),
Kvantové terapie (kurz o mentálním léčení),
RUŠ (metoda vědomé a logické práce s myšlenkami a emocemi),
Vitariánství (kurz o přirozené stravě),
Etikoterapie (uzdravování nemocných vztahů k sobě a k druhým),
Domácí odšťavňování (výroba čerstvých šťáv lisováním ovoce a zeleniny doma svépomocí),
Skladování potravin se zachováním jejich živin a biopotenciálu (sušení, mražení, zavřeniny),
Lektorské dovednosti…

K tomu trvale studuji vysoký počet odborných knih a článků sepsaných vědci, léčiteli a lékaři/doktory,
kteří se dali na alternativní metody léčení, z nichž s mnohými spolupracuji při konzultacích nebo tvorbě textů a knížek.

Jmenuji se Jindra Dvořák, bydlím na Vysočině a zabývám se alternativní medicínou a přednáškami na téma zdravého životního stylu.

Sestavuji pro vás bohatou paletu videí s informacemi, které vás, předpokládám, budou šokovat stejně jako mne, když jsem se je dověděl poprvé. To, co přednáším, nejprve sám na sobě zkouším, takže nejsem z těch poradců, kteří sami trpí nemocemi a nadváhou.

Určitě bych nesvěřil svoje auto mechanikovi, který sám má auto ve špatném stavu – svěřujeme však běžně své zdraví lékařům, kteří jsou nemocní naprosto stejně jako my (o doktorech se trochu víc zmíním za chvíli). Mám pro vás nejenom klíčové informace, mám pro vás i dárek! Co to asi bude… ovšem… k dárku určitě patří i chvíle příjemného napětí a očekávání, nechám si jej proto na závěr tohoto videa, ve kterém vám povím celou řadu věcí, které jsou přesně naopak, než mne i vás učili doma, ve škole a které jsou v rozporu s tím, co vám opakovaně tvrdil váš lékař.

Rozdíl mezi vaší účastí u lékaře a vaší účastí při sledování tohoto videa je ten, že lékař udělá téměř vše za vás (a právě proto současná medicína nefunguje, protože zdraví se opravdu nedá koupit pár rentgenovými snímky a spolykáním pilulek), zatímco já vám rozhodně chci dát vědět, že bez vaší akce, bez vaší vlastní snahy se vám zdraví, vitalita, svěžest a mládí  nevrátí.

Přednášky, na které vás zvu, nejsou o tom, co pro vaše zdraví může udělat váš lékař; jsou o tom, co pro vaše zdraví můžete udělat vy sami.

Pokud se jen trochu snažíte žít zdravěji, než většina populace, určitě jste si již vyhledávali informace a zkoušeli… třeba… více sportovat, méně jíst, vyhýbat se potravinám s řadou éček, přestat kouřit, máte za sebou nějaký druh diety…

Mimochodem: víte, proč dnes už existují tisíce diet?
No protože žádná nefunguje… hlavním smyslem dané diety je přesvědčit co nejvíc lidí, že právě tahle konečně (nejlépe zázračně) funguje a aby si co nejvíce lidí zakoupilo tenhle zázračný nápoj nebo tyhle zázračné tablety. A lidé se do diety vrhnou, protože jsou pohodlní a vidí možnost zhubnout za pomoci nějakého přípravku a přitom mohou normálně jíst, utratí mnoho peněz, čímž vyplní hlavní účel té diety, zjistí, že dieta nepomohla (respektive – pomohla jen dočasně – právě takto totiž diety fungují) a vrhnou se do další, jiné diety – je to kruh, který nekončí.

Hned předešlu – neobávejte se. Nebudu vám nic podsouvat, nebudu vás do ničeho nutit (ostatně to by nemělo smysl – každý jsme individualita a každému tedy vyhovuje něco jiného), dokonce vám nechci prodávat jakýkoli produkt. Víte, ony ty informace, které vám chci předat, jsou už dávno vymyšlené, jsou totiž založené na přírodních zákonitostech a máme je všichni zakódované v sobě, jen jsme na ně pozapomněli.

Opravdu: to co jsme dnes opustili, dřív dělali tak nějak automaticky, intuitivně, v souladu s přírodou; tak tedy rád bych vám připomněl několik jednoduchých zásad, které vychází z přírodních zákonitostí a které budou mít naprosto zásadní, pozitivní vliv na vaše zdraví, na vaši vitalitu a pohodu. Proč si dovolím tvrdit, že vliv bude pozitivní? Jednak proto, že všechno, co jen jde, zkouším sám na sobě, takže mohu popisovat osobní zkušenost; především ale proto, že my, lidé, my, živé bytosti, pocházíme z živé přírody a věřte mi, že se na nás vztahují stejné přírodní zákony, jako na vše ostatní živé v přírodě.

Tady mne napadá zmínit malý vtípek… možná ho znáte, malý klučina sedí u počítače a ptá se „ty taťko – a vážně nejsem staženej z internetu?“ Vsadím se, že nikdo z vás není staženej z internetu. Dokonce se i vsadím, že všichni jste jak se říká z masa a kostí. Všichni jsme stvořeni přírodou a věřte tomu, že budete-li dodržovat principy, které stvořila zase ta samá příroda, která stvořila nás i ostatní faunu, nejen že se zdravotních problémů zbavíte, což je asi důležité, ale neméně důležité jistě je, že pokud se od těch principů neodkloníte, pak se vám zdravotní problémy již ani nevrátí.

A to je právě ten naprosto zásadní rozdíl oproti klasické medicíně, která nejen že nemoc nevyléčí, navíc ani nemá nic společného s řešením příčin nemocí – a tedy nijak nezabrání jejich recidivě.

Klasická medicína bohužel nemoc pouze potlačí – tím, že utlumí její příznaky, nemoc tedy zůstává ve vašem těle a buďte si jistí, že se ozve znovu. Přírodu fakt nepřemůžeme. A je to dobře.

Když jsem býval dříve nemocný, tak poté, co pominuly  nejhorší a nejvíc obtěžující příznaky nemoci, vrátil jsem se zas ke svému špatnému životnímu stylu a právě to bylo zárukou toho, že nemoci se zase vrátí. To vím až dnes – a právě proto jsem rád, že sledujete toto video, neboť vám chci prolomením několika zažitých mýtů prozradit, jak začarovaný kruh vracejících a stupňujících se nemocí opustit.

Jak jsem říkal: informace, které vám chci dát, jsou již dávno vymyšlené, jsou totiž založené na přírodních zákonitostech a máme je všichni zakódované v sobě.

Víte… náš problém je v tom, že jakmile začneme přemýšlet, nejsme ochotní věřit jednoduchým věcem a libujeme si v bádání a vědeckých teoriích. Proto tak rádi věříme výzkumům, že nebudeme-li jíst to a to, budou nám chybět ty a ty vitaminy a hrozí ty a ty nemoci. Že tyto výzkumy nejsou nic jiného než byznys, už nevidíme.

Přesvědčeni o tom, že naše laboratoře určitě mají pravdu, opouštíme jako jediný živočišný druh žití podle přírodních zákonitostí… a jako jediní za to také trpí širokým spektrem nemocí.

Chcete důkaz? Přirozená úmrtnost volně žijící zvěře je 93 %, zatímco u lidí 8 %. Pouhých osm procent lidí umírá věkem, drtivá většina podléhá nemocem (samozřejmě ještě relativně velmi nízké procento úrazů a nehod). A dále, volně žijící zvěř má jen pár smrtelných chorob, člověk jich má 250. Srovnávám nás s divoce žijící zvěří, protože ta – na rozdíl od nás – má štěstí, že žije bez laboratoří; žije instinktivně, podle přírodních zákonitostí.

Momentálně jste na dobré cestě sledovat statistiky o nemocech a úmrtích s nadhledem a víceméně bez zájmu, aspoň já to tak hodnotím, protože zdravotní problémy jsou u mne již minulostí – a podobně to bude i u vás.

Bude mi 60 let a díky běžné stravě, kterou dnes jíme – a i já jedl –, jsem si zejména po čtyřicítce užíval více a více zdravotních problémů – nadváha (já měl skoro metrák!), vředy na dvanácterníku, permanentní nedostatek energie, čím dál horší zrak, permanentní rýma (taky si všímáte, že každý má dneska u sebe kapesník?), čím dál častější slabé bolesti zubů, svědění pokožky na hlavě, záděry okolo nehtů, narůstající bolesti kloubů, na záchod jsem si odskakoval čím dál častěji, absolvoval jsem nějaké ty operace, každý rok jsem byl pomalejší, slabší, začínal jsem být popudlivý, žloutly mi zuby, můj dech za moc nestál… jezdíval jsem na kole nějaké dva, dvaapůl tisíce km ročně (dneska už to jezdím zase, dokonce už k pěti tisícům kilometrů za rok), avšak navzdory sportování i moderní medicíně jsem se ke svému lékaři neustále vracel se stejnými problémy, které se nezlepšovaly.

Takže to ve mně začalo vrtat – funguje to teda těm doktorům, nebo ne?

Ptal jsem se, co dělám špatně a co mám změnit, abych se nevracel se stále stejnými problémy, doktor koukl do záznamů… krev, cholesterol, sportujete… všechno v pořádku, žijte jak žijete, to je v pohodě – a za pár měsíců jsem tam byl s nemocí zas.

A tak jsem se začal zajímat.
Začal jsem studovat, jak funguje lidské tělo, co se děje při trávení, co při pohybových aktivitách, četl jsem knihy oficiální i alternativní, no, pročetl jsem tisíce stran informací z několika desítek knih… a mnoho věcí konečně chápu.

Dneska už mám všechny zmíněné zdravotní problémy za sebou, i ty nepohodlné brýle jsem odložil… je to pryč a cítím se moc fajn. Neříkám to, abych se chlubil, nýbrž abych vás ubezpečil, že se s vámi chci o tyto znalosti rád podělit.

Dával jsem si načtené informace dohromady, sledoval jsem lidi, jak jedí a jak vypadají, jak se cítí, vyzkoušel jsem nějaké diety, očisty těla, zkusil jsem půsty, kdy jsem byl bez jídla, pouze o vodě – a ejhle, tělo mi začalo dávat cennou zpětnou vazbu a pomalu jsem během těch stovek hodin nad knížkami nabíral zkušenosti.

Došel jsem k závěru, že skutečně jsme to, co jíme. Dnes už chápu, proč to současné medicíně nejen že nefunguje, ale v podstatě fungovat ani nijak extra nemůže.

Nechápu naopak, proč lidé tak složitě řeší něco, co za nás už dávno vymyslela matička příroda, respektive – nechápu, proč se lidé snaží svými vědeckými metodami přírodu přechytračit. No… když my máme problém v tom, že jednoduchým věcem odmítáme věřit. A tak jsme my lidé, nejchytřejší bytosti na planetě, dopadli tak, že se belháme o holích, nosíme brýle, máme bypassy, umělé ledviny a klouby, nespočet alergií, viróz… a přitom nám není divné, že v divoké přírodě žádné zvíře brýle nebo umělý kloub nemá. Hmmm, čím to asi bude… že bychom my lidé byli ve vší té fauně něčím specifičtí?

Slíbil jsem popovídat trochu víc o dnešních lékařích. Asi víte, jak jsou dnes řešeny chronické nemoci: zůstávají neléčeny, respektive – léčba spočívá v potlačování příznaků, to proto, aby nemoc neobtěžovala… neobtěžovala bolestí, svěděním, vyrážkou, otokem a pod. No a potom, když vás nic nebolí, myslíte si, vše je v pořádku, jsem zdravý. Koukněte do jakéhokoliv příbalového letáčku od léků – dočtete se potlačuje příznaky, ale o léčbě příčiny nemoci, kdepak, o tom se nedočtete nic.
Paradoxem moderní medicíny je, že lékař nemusí být zdravý, aby mohl léčit.

Takže… primář na očním oddělení může nosit brýle, diabetolog může klidně mít cukrovku, psychiatr může brát antidepresiva… což mi připomíná, Bernard Shaw řekl, že lékař, který onemocní, by měl vrátit diplom. Hmmm, to se mi líbí.

Taky se mi líbí, jak to dělali ve staré Číně: platili lékaře za to, že je udržoval zdravé. Jakmile někdo onemocněl, přestal lékaři platit, dokud se neuzdravil. Takový systém mohl fungovat jenom proto, že čínská medicína zná prevenci; jestliže dodržujete její pravidla, zůstanete zdraví nebo se rychle uzdravíte.

A co my…? Platíme lékaři naopak za to, že nás udržuje nemocné a závislé na lécích. To je zcela absurdní.

Jak je to se stávkami lékařů možná víte, ne? Lékaři už několikrát v různých zemích stávkovali tak, že poskytovali jenom nezbytnou první pomoc. Dobře poslouchejte, jo?: v době stávky lékařů poklesla celková úmrtnost o několik desítek procent. To platí pro stávky ve všech těch zemích. No a jak se lékaři vrátili do práce, úmrtnost zase stoupla na obvyklou úroveň. To asi nemusím komentovat, viďte.

Dalším paradoxem moderní medicíny je třeba to, že průměrný věk při úmrtí je u lékařů o pět nebo šest let nižší než u jejich pacientů. Podle této statistiky lékaři umírají dříve než my, jejich pacienti – tak proč k nim tedy chodíme, vždyť nepomohou ani sami sobě.

Chybou je dnes to, že nemocný pacient společně s doktorem hledají, co nemocnému chybí? Škoda, že si nemocný nepomyslí „a nepřebývá mi něco naopak?“, protože nemoci jsou hlavně z přebytků. Ano… něčeho je v těle moc a organismus už neví, co s tím, nedaří se mu to z těla vyloučit. Takový typický problém jsou dneska bílkoviny – jezte maso, jezte maso!, jenže přebytek bílkovin škodí výrazně víc než jejich nedostatek.

Dneska je problém i v tom, že medicína (tahle  konvenční  alopatická medicína) nehledá příčinu, řeší jen příznaky. Jenomže – když neznáte příčinu, tedy nevíte, co tu nemoc způsobuje, pak asi budete těžko léčit a budete moci jen utišovat příznaky, tedy například tlumit bolesti podáváním analgetik. Co to však znamená – není odstraněna příčina a organismus si musí najít jiný ventil. Zpravidla se objeví potíže ještě závažnější a stav se celkově zhorší.

Například ekzém léčený kortikoidy zmizí a už se neobjevuje. Jenže! Není vyléčený – je pouze potlačený do hloubi organismu a místo ekzému se rozvíjí většinou astma, ale i jiné nemoci, závažnější než původní ekzém. V situacích, kdy kortikoterapie stabilizuje některá zánětlivá, destruktivní či degenerativní onemocnění, za to vždy zaplatíte – únavou, obezitou, otoky, celkovou nevůlí atd.

Čili, medicína se dneska zaměřuje na příznaky nemocí a tyto příznaky ona řeší. Nezabývá se tedy nemocí samotnou. To je zlé. A tak je kupříkladu vysoký krevní tlak považován za diagnózu, je to však jen příznak. Vysoký tlak může být zapříčiněn dlouhodobým stresem… nebo… kornatěním tepen… nebo nadváhou…

Sledujete to: stres, kornatění, nadváha – každý z těchto stavů potřebuje odlišný přístup. Od lékaře však na vaši hypertenzi dostanete lék, který řeší krevní tlak, a jelikož není řešen stres nebo přibývání sedimentů v tepnách či korekce hmotnosti, tato antihypertenziva, tyto léky, budete brát nadosmrti (čímž budete zanedlouho řešit problémy s játry, ledvinami…) a navíc dávka antihypertenziva se bude muset s časem zvyšovat. To je přece začarovaný kruh.  🙁

Mimochodem – teď, když diskutujeme o příznacích nemocí, zmíním nádory. S nádorovou nemocí se chodí na onkologii. Jenže…

Onkolog je expert bohužel v jediné oblasti – jak podávat chemoterapii a jak ozařovat. Neví nic o výživě, vitaminech, antioxidantech nebo o alternativní medicíně. Zajímá ho jediné: jak zlikvidovat nádor. Bohužel ani neví nesmírně důležitou věc: nádor není nemoc!

Nádor není nemoc; je to jen projev (symptom) nemoci a příčina je někde jinde.
Je jasné, že pokud se nepůjde po příčině, nádor se po čase vrátí.

Jen málo pacientů umírá na rakovinu; většina umírá na nežádoucí účinky léčby, což je skutečně alarmující. Takže, zmiňuji na tomto místě nádory a opakuji: nádor není nemoc, nádor je symptom.

Moc se mi líbí přirovnání, které teď uvedu… hmm… příznak nějaké nemoci je něco jako kontrolka na řídící desce a tato kontrolka hlásí – například výstražným blikáním – nějaký problém ve sledovaném systému… například nebezpečně nízkou hladinu oleje v mechanickém stroji.

Snadno si domyslíte rozdíl v řešení, kdy odstřihneme drát, který k uvedené kontrolce vede, tedy potlačíme příznak poruchy, kontrolka skutečně přestane varovně blikat… a ten stroj se asi zanedlouho zadře a porouchá… anebo mezi tím, že sledovaný stroj zastavíme a hladinu oleje doplníme, čímž vyřešíme skutečnou příčinu problému a dosáhneme toho, že daný stroj bude bezporuchově fungovat dál.

Čili, jestliže máte například rýmu a doktor vám poradí nějaký ten nosní sprej z lékárny, který rýmu zastaví, vypnete tím onu varovnou kontrolku, což ale nijak neřeší pravou příčinu, tedy zahlenění vašeho organismu. Podíl hlenů ve vašem těle tedy nejspíš bude dále stoupat a organismus se zanedlouho bude – celkem zbytečně – potýkat třeba s nějakou těžší virózou.

Tedy: potlačováním příznaků se nemoc zasouvá, zatlačuje do hloubky.

Bohužel, systematickým potlačováním třeba horečky nebo zánětu léky se boj přesune hlouběji do těla, organismus tím ztratí schopnost akutně reagovat na třeba jen banální problém a my se radostně pyšníme tím, že nikdy nejsme nemocní. A to je přesně stav, kdy nás následně překvapí nějaká vážná nemoc. Zdánlivě je člověk v pohodě, ale ve skutečnosti má těžce narušenu schopnost reagovat na podněty.

Konvenční lékař považuje léčbu za úspěšnou, když
– dobře snášíte léky
– a neobtěžují vás žádné symptomy. 🙁

Jenomže… ty předepisované léky máte brát doživotně. To asi není stav zdraví, co říkáte…
Zde se hodí ocitovat doktora Karla Erbena: „K nasazování farmakologických prostředků by nemělo docházet jindy než v případech, kdy je to medicínsky nezbytné. Chemickými prostředky vyrobenými farmaceutickým průmyslem je možné zachraňovat životy, ale zdraví se s jejich pomocí nedaří dosáhnout.“

No samozřejmě – kdyby vás tyto léky léčily, to by přece znamenalo, že byste se po čase uzdravili a léky přestali brát. To se jaksi neděje.

 

Mimochodem to byl i můj případ, měl jsem mít doživotně předepisované medikamenty a co hůř, tu a tam byl jejich seznam rozšiřován o nové. Hmmm, dneska nepotřebuji žádné – a i vám velmi rád popíšu, jak snadno jsem toho docílil: změnou životního stylu. Změnou životního stylu jsem svoje zdravotní problémy eliminoval. Ne odsunul na později. Eliminoval!

Když jsme u těch doktorů… ještě něco… běžný lékař neví prakticky nic o správném stravování. Mezi námi – okusili jste někdy nemocniční stravu, když jste byli hospitalizováni? Stejné jídlo, které přispělo ke vzniku Vaší nemoci, je Vám nabízeno během léčby této nemoci. Na lékařských fakultách se zdravá výživa nevyučuje, medici se samozřejmě učí něco o základních složkách potravy, tedy o bílkovinách, cukrech, tucích, vitaminech a minerálech, ale je jim předkládána spousta bludů a naopak mnoho důležitých informací se nedozvědí.

Stačí se podívat, jak lékaři sami vypadají – kolik z nich má nadváhu, ohnutá záda, kolik jich nedodržuje elementární zásady zdravé výživy, kolik jich kouří, kolik jich trpí nemocemi, které se u svých pacientů pokouší léčit. Mnoho lékařů principy správného stravování jednoduše ignoruje mimo jiné i proto, že součástí lékařova výcviku se stává přesvědčení, že pravidla fungování lidského těla platí pro obyčejné smrtelníky (pacienty), ale lékaři jsou nad ně jaksi povzneseni.

Povýšení lékaře nad běžného smrtelníka zahrnuje i toto: nemoci se dějí těm druhým. Nám lékařům ne.

Rozhodně mám v úmyslu Vám předávat skutečně co nejpřesnější informace, proto v tomto videu čerpám – mimo jiné – z informací opravdové doktorky, skvělé paní Ludmily Elekové, která mi jednou napsala doslova toto: “Vím, jak je pro lékaře děsivé, když onemocní. Moc přesně totiž ví, že léčba je na nic a ví, co nemoc dokáže.“

Rád bych nyní zmínil obecná pravidla, která je nutno uplatňovat vždy, ať už si vyberete jakýkoli speciální způsob stravování. Jídlo je jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících naše zdraví. A teď si představte běžný supermarket – v něm jen maximálně 10 % plochy  (nepřehnal jsem to?) zabírají skutečné potraviny, věci k jídlu. Zbytek je chemický humus, který nikdo k životu nepotřebuje a jehož smyslem je pouze přinášet zisk výrobci.

Výživa je v konvenční medicíně nejméně doceňovaným faktorem zdraví a nemoci.

Speciální upozornění pro ty, kteří se o stravu moc nezajímají: z hlediska zdraví neexistuje neutrální strava. Způsob, jakým se stravujeme, buď podporuje naše zdraví, nebo podporuje nemoc.

Neexistuje nic mezi tím. Pokud se vědomě nezabýváte stravou a nemáte informace, pak se s jistotou stravujete tak, že vám to škodí. Není možné se tomuto tématu vyhnout. Buď se naučíte jíst tak, aby vám to prospívalo, nebo budete z nevědomosti jíst tak, že vám to škodí.

Co vlastně můžeme považovat za jídlo? Vypadáme, cítíme se a myslíme podle toho, co jíme. Jídlo je palivo, představuje základní pohonné a stavební látky našeho těla.

Každý chápe, že dům bude vypadat a vydrží podle použitých materiálů, že auto pojede podle kvality benzínu a dalších kapalin a péče; každý chovatel zvířete ví, že mu musí dát vše, co zvíře potřebuje, i rostlinám dáváme, co potřebují.

Sebe ovšem často chceme krmit tím, co by někdy ani zvíře nežralo a pokud bychom zalili rostliny některými z našich nápojů, uvadly by. Do svého těla někdy dáváme jídlo a nápoje tak nekvalitní, že by jednoznačně patřily do popelnice, a pak se divíme, že naše tělo vypadá a páchne jako popelnice a brzy nám přestane sloužit.

Takže, dostáváme se k důležité otázce: co je to vlastně jídlo?

Jídlo není vše, co jíme; je to jen to, co je k jídlu. Když se budete rozhodovat, co si koupit k jídlu, přemýšlejte o tom, jestli je dotyčná potravina ve stavu, v jakém se nachází v přírodě, nebo jestli je člověkem pozměněna, tedy – jestli už jde o průmyslový výrobek?

Víte… že jsou potraviny, které se kazí a hnijí, a jsou jiné potraviny, které vydrží neomezeně dlouho. Jsou potraviny, které podporují naše zdraví, nebo podporují nemoc.

Slíbil jsem vám dárek na konci videa. Těšíte se? Jste zvědaví? 

A já vám ještě možná prvně nabídnu takový před-dárek. Dám vám vědět, na co vše se můžete těšit v následujících videích:
Budu povídat o překyselení organismu, kterým dnes trpí prakticky každý, jenže překyselený organismus nedokáže být zdravý. Povím o bílých jedech, o konzumaci masa (to budete koukat, jak je to s bílkovinami), o tucích, o mléčných výrobcích (taky je jíte kvůli vápníku), o pečivu, co pít a co nepít, o enzymech, bez kterých neexistuje život, velmi poutavé téma budou nádorová onemocnění, prozradím utajované informace o očkování… a bude toho spousta dalšího.

To vše se týká toho nejcennějšího. To vše se týká zdraví. Vašeho zdraví. Není důvod, abyste se nejen v padesáti, ale i v osmdesáti cítili mladě a svěže. To, že ke stáří patří únava, ohnuté tělo, berle a nemoci, to není nic jiného, než další mýtus.

Přiblížili jsme se k radostnému okamžiku, odhalíme spolu zmiňované překvapení. Tím dárkem je velmi pěkná, čtivě psaná a na informace bohatá knížka Septegram, autorem je jeden z předních českých propagátorů přirozené stravy, můj kamarád Standa Kunc, a tuto knížku dostane 50 z vás. Padesát z vás, kteří sledujete toto video. Padesát z vás, které vylosuji.   TATO AKCE JIŽ SKONČILA.